Zobrazují se příspěvky se štítkemÚvahy. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemÚvahy. Zobrazit všechny příspěvky

středa 24. ledna 2018

Na rozcestí aneb takové malé zamyšlení

Viktor Michajlovič Vasněcov - Rytíř na rozcestí (zdroj)
  
 "Ty, kdo rovně půjdeš, pojedeš, či poletíš, zemřeš, kdo vpravo, oženíš se, kdo vlevo, bohat budeš..." Zhruba tak by se dal přeložit nápis na kameni, před nímž stojí rytíř (dle některých pramenů snad sám Ilja Muromec). Nejsem rytíř (tím méně bohatýr), přesto mám pocit, že jsem se na rozcestí tak nějak v podstatě nedopatřením ocitnul i já.




pondělí 16. listopadu 2015

Trikolora aneb rychlé zamyšlení


     Všichni víme, co se stalo tento pátek 13. listopadu. Stačí se jen podívat do libovolných novin, na kterýkoli televizní kanál se zprávami, nebo internet. V Paříži byla spáchána série teroristických útoků v režii Islámského státu se strašlivou bilancí 130 mrtvých a 350 zraněných. Během víkendu jsem asi tak, jako každý průměrný člověk, sledoval zprávy a něco mne nakoplo k zamyšlení a vytvoření tohoto narychlo napsaného článečku. Ještě krátce před jeho publikací jsem zjistil na internetu (asi proto, že nemám facebook, věděl bych to dřív), že nejen já, ale i jiní se zamysleli, a došli k podobnému závěru. Nečiním si tedy patent na originalitu své myšlenky.


úterý 29. září 2015

Zapomeňte?

     Již několik let si všímám jisté záležitosti.  Konkrétně jde o 29. září. Víte, co se o tomto datu stalo? Někteří mi odpovědí, že se narodil Miguel de Cervantes y Saavedra, někdo, že Jerry Lee Lewis, jiní zase, že byl založen Scotland Yard. Nechci nijak shazovat náš školní systém, ale připadá mi, že moc současných mladých (no vlastně ani těch starších) lidí absolutně netuší, co se v noci z 29. na 30. září roku 1938 stalo v Mnichově. Podle toho, ze které země je ten, kdo o této události píše, je nazývána Mnichovská dohoda, Mnichovský diktát, u nás většinou expresívně zrada Západu či Mnichovská zrada.


pátek 11. září 2015

Úsměv

     Měli jste někdy možnost pozorovat miminko, když se probudí? Pokud je nic nebolí, při zahlédnutí známé tváře tu jeho doslova rozzáří úsměv (ten bezzubý patří k nejhezčím). Tím zahájí svůj den. Pochopitelně, necháte-li jej hladovět, nebo ve špinavých plenách, náhle už není usměvavé a spokojené. Ale kdo z nás je spokojený, když nemá uspokojené základní potřeby, že? Ale o tom kdyžtak až někdy jindy. Dnes si popovídáme o úsměvu.

neděle 13. července 2014

Knihy

Dnes jsem zase jednou zavítal do knihkupectví. Po velmi dlouhé době. Ne, že bych na knihy zanevřel, jen poté, co se mi narodil syn, najednou nemám tolik času jako dřív. A můj pobyt v knihkupectví, to je na dlouho.