sobota 2. července 2016

Má první vernisáž


     Nejen olomouckými tvarůžky, knedlíkem, bůčkem a pivem živ jest člověk. Občas je třeba například i za kulturou vyrazit a popřát trochu potravy hladem úpící duši. Mám mezi svými známými několik umělců. Oni se tomuto pojmenování povětšinou brání, ale já je za umělce považuji. Jakmile vám vydají povídku, zařídí výstavu, nebo koncert, někde dabujete, či hrajete, jste již veřejně profláknutí, máte punc umělce a bohéma, jste "jeden z nich", lidé vás poznávají na ulici, dělají si s vámi selfíčka, zvou vás na kafe, pivo či rande, hází po vás růže, popřípadě, odmítnete-li je, zlé pohledy a nepěkná slova. Ale to jsem poněkud odbočil...