Jak jsem hledal Sokola a Rima aneb trocha sebechvály

     Pokud nejste zhruba tak můj ročník, nebudete mít pravděpodobně ponětí, o čem píšu. Za mého dětství tu byl jiný režim, milé děti, a tehdy... Nu dobrá, konec legrácek. Snad každý z nás má z dětství nějaký oblíbený film, knihu, seriál. Tehdy, to jest v osmdesátých letech, se v televizi objevilo několik dobrodružných seriálů a filmů z Asie, které naprostou většinu z nás fascinovaly, rádi bychom se k nim vrátili, ale jaksi............ nebyly a někdy prostě ani nejsou k mání. Já se dnes (jen tak okrajově) zmíním o třech z nich. Jedná se o seriály Opičí král, Strážce noci a Rim Kok Čong.

Opičí král

 

  Opičí král (Xi you ji,西遊記) je pětadvacetidílný čínský seriál z roku 1986 (u nás běžel v roce 1991), který zpracovává většinu jednoho ze čtyř klasických fantastických děl staré čínské literatury. Znělku seriálu, na kterou jsme se pokaždé těšili, můžete shlédnout například tady. Příběhy opičího krále Suna Wu-kchunga, který, spolu s Čuníkem Ču Pa-tie a Písečným mnichem Ša-sengem, provází mnicha Tripitaku do Západního ráje pro posvátná písma, nás fascinovaly a s napětím jsme očekávali každou další epizodu. Seriál byl na svou dobu docela výpravný, a ač se dnes někteří smějí maskám nebo trikům, zůstává jako milá vzpomínka (mimo jiné i na mém hard disku).

Strážce noci

     Strážce noci (Gennosuke Yonaoshi-cho, 幻之介世直し帖, 1981), u nás  všeobecně, i když nesprávně,  známý pod názvem Sokol, byl na naše poměry tou dobou poměrně krvavý japonský seriál, ze kterého Československá televize odvysílala pět částí: Pomsta Takamurovy smrti, Stopa vede do kláštera, Pašeráci, Šógunova socha a Penězokaz. Seriál pojednává o mladém samurajovi, který se přes den tváří jako povaleč a výpitka a v noci v masce sovy  trestá bezpráví. Takový Zorro po japonsku. Malou ukázku ze seriálu najdete zde. Jen pozor, není vhodná pro malé děti.

Rim Kok Čong

     A třetím dílem byl třídílný severokorejský Rim Kok Čong (림꺽정, 1988), seriál o lidovém hrdinovi (válečný veterán, řezník - příslušník opovrhované kasty), který se postavil mocné zkorumpované šlechtě a stal se vůdcem lidového povstání. Opět záležitost na svou dobu krvavá se spoustou mrtvých, ale i plná národního uvědomnění a lásky k vlasti.

     Všechny tyto seriály odvysílala tehdejší Československá televize. Mnoho z nás tyto seriály shánělo a někteří dokonce zkusili napsat do televize, pídíce se po informacích. Co se dozvěděli? Ano, vysílali jsme, ne, nebudeme už vysílat. A tak se zakládala různá fóra, sháněly informace a hlavně se hledaly seriály.

     Máme dobu internetu... Zdálo by se tedy, že sehnat cokoli není problém, stačí jen dostatečně zaplatit. Není tomu tak. Opičího krále jsem sháněl asi dva roky, a to byla ta nejsnazší záležitost. Dodnes se dá stáhnout na několika serverech nabízejících tyto služby.

     S oběma ostatními seriály to bylo trochu složitější. Znám asi 2 Japonce, ale ani oni mi nebyli schopni říct, kde by se dal seriál Strážce noci sehnat, ba vlastně ho ani neznali. Trochu mi to připomínalo situaci se seriálem Goro, bílý pes (neodpustím si to, znělku najdete zde), který jsme svého času znali všichni, ale v Japonsku, zemi svého vzniku, byl neznámý.

     Podařilo se mi zjistit, že Strážce noci nemá pět částí, nýbrž dvacet čtyři. Nu a pak, v lednu roku 2014 mne osvítilo, zadal jsem do hledání originální (rozuměj znaky) název první části a vyskočil mi server FC2video, takový japonský youtube. Vážení, to byla oslava... Vyskočil jsem několik metrů do vzduchu a udělal přitom dvě salta. Radost byla zkalena dvěma věcmi: Omezeným stahováním z takového serveru, protože běžné downloadery nefungovaly a, pochopitelně, seriál byl v originále bez titulků. S pomocí jednoho internetového známého jsme ale první problém vyřešili a teď už jen čekáme na někoho, kdo umí japonsky a nebo sežene titulky, 24 částí seriálu je našich. Dají se už teď dobře najít na několika serverech, kam je uložili jiní.

     Leden 2014 byl vůbec velmi úspěšný, co se nalézání týče. Protože na youtube se objevil seriál posledně jmenovaný. Podařilo se mi už dříve zjistit, že má pět částí a tyto neznámý uploader na youtube vložil. A tím jsem měl splněnou alespoň část svých tužeb znovu shlédnout některé pořady ze svých dětských let.

     Teď sháním další film. Jedná se o sovětský film Ivanhoe, balada o statečném rytíři z roku 1983, ale pozor, s písněmi v podání Alfréda Strejčka - a to je oříšek. Proto ještě poslední ukázka tu. Kdyby někdo z vás, mí drazí čtenáři, vlastnil tuto verzi, dejte mi vědět. A já budu zase hledat něco jiného. Život je přece neustálé hledání, a to nejen filmů.