Pod modrou hvězdou - Stařenka

     Čas od času (ale ne moc často) se tu budou objevovat takovéto krátké povídečky z mého profesního života. Nečekejte však slaňování z vrtulníku do tygřích výběhů ani velké havárie. Jedná se spíše o případy, které mne zaujaly lidsky nebo profesně. Jména aktérů jsou pochopitelně změněná, pokud by se však někdo přece jen poznal, vězte že, i když lidé považují sebe i své problémy za jedinečné, případy se opakují. Bohům dík nebo žel? Toť otázka.

Jak jsem hledal Sokola a Rima aneb trocha sebechvály

     Pokud nejste zhruba tak můj ročník, nebudete mít pravděpodobně ponětí, o čem píšu. Za mého dětství tu byl jiný režim, milé děti, a tehdy... Nu dobrá, konec legrácek. Snad každý z nás má z dětství nějaký oblíbený film, knihu, seriál. Tehdy, to jest v osmdesátých letech, se v televizi objevilo několik dobrodružných seriálů a filmů z Asie, které naprostou většinu z nás fascinovaly, rádi bychom se k nim vrátili, ale jaksi............ nebyly a někdy prostě ani nejsou k mání. Já se dnes (jen tak okrajově) zmíním o třech z nich. Jedná se o seriály Opičí král, Strážce noci a Rim Kok Čong.

Potkal jsem malířku... aneb o Fridě (mimo jiné)

Frida Kahlo

    Ten den začal jako každý jiný, a přesto měl být svým způsobem zvláštní. Potkal jsem malířku. Drobnou mladou ženu s očima hlubokýma stejně jako její myšlenky a názory. Názory, které mi připomněly, jaký jsem kdysi býval, nebo aspoň chtěl být, a jak jsem z této cesty sešel. Povídali jsme si o malování jejím i cizím, plánech do budoucna reálných i úsměvných.