Když jsem opouštěl své předchozí zaměstnání, uspořádal jsem, jak se sluší a patří, v jedné hospůdce malý rozlučkový večírek. Malý proto, že jsem nečekal, že by krom asi tří lidí někdo přišel. Byl jsem po dlouhé době příjemně překvapen: Lidí přišlo osm.
Vždy jsem toužil mít čajovnu, kde by se scházeli lidé všech možných zaměření, pili „svůj“ čaj, hráli šachy, go (nebo Člověče, nezlob se), vedli hovory plné hlubokých i plytkých myšlenek, jen tak přemýšleli, nebo si četli z knížek, které tu nechali jiní hosté, a až by odcházeli, měli by lepší pocit. Vítejte tedy v mé „čajovně“, snad tu naleznete šálek „toho svého“ čaje a až odsud budete odcházet, možná se budete také cítit lépe. A pokud ne, napište mi a uvidíme, co s tím půjde dělat.