Ještě jsem tady

     Dobrý večer všem. Ač to tak nevypadá, jsem pořád tu. Skoro nepíšu a čtu mnohem méně, než je mi milo. Omlouvám se, moji milí čtenáři. Rád bych napsal, že nemám čas, ale není tomu tak, nemohu ale ani napsat, že na psaní kašlu... Zato hodně přemýšlím. Asi zbytečně, protože stejně nic nevyřeším, ale jsem už takový. Poslední dobou mám se sebou problémy (nic zvláštního, každý takové máme), a potřebuju se srovnat. Sám se sebou, s rodinou, s okolím... Mám i několik blogových nápadů, ale zatím se mi je nedaří realizovat, tak jen doufám, že se k nim dostanu. Básním utíká rytmus i rým, povídkám myšlenka, aktuální dění nestíhám sledovat, natož komentovat, prostě tvůrčí i osobnostní krize. Tak snad někdy příště, drazí moji, na čtenou a na psanou. Věřte, nevěřte, nejsem úplně pryč. Ještě někde tady jsem.